Akce roku 2021

Příběh, jenž vám budeme následujících čtrnáct dní vyprávět, začal kdesi za velkou louží v dobách zlaté horečky, výstavby železnice a osidlování divokého západu. Zem, která do té doby patřila indiánským kmenům, se stala cílem mnoha Evropanů. Ti se v představě dobrodružství a vidiny lepšího života plavili mnoho dní přes nekonečný oceán, aby se pak v dostavnících a na koních kodrcali prérií a hledali dosud neosídlená místa, vhodná pro založení rančů a výstavbu městeček.

Jedním z takovým míst v Arizóně bylo právě Tomášov City. Tohle malé městečko s několika desítkami rančů bylo před časem vypleněno indiány. Opuštěné městečko se pak stalo útočištěm pro hrstku desperátů. Ti pocházeli z různých míst a jejich osudy byly obvykle plné zbraní, násilí a útěků před zákonem. Jejich podobizny visely v mnoha městech a odměny za jejich dopadení čas od času přilákaly lovce lidí. Asi i proto drželi spolu a navzájem si poskytovali ochranu.

Tomášov City pro ně byla šance, jak začít nový, lepší život a zapomenout na drsnou minulost. Do svého čela si zvolili šerifa, který spolu se svým pomocníkem měl dohlížet nad pořádkem ve městě. Spořádaný život v Tomášov City jim měli pomoci zajistit nově příchozí osadníci. Pro každou skupinku osadníků byl připraven ranč s postelemi a nábytkem, ve městě byl také Saloon pro jejich občerstvení. Připraven byl dostatek teplé vody na smytí prérijního prachu v Bath House a dokonce i Doctor´s Office s doktorem. Touhle vymožeností tehdy moc měst na divokém západě neoplývalo. Zraněný či nemocný byl často ponechán svému osudu. Hladoví kojoti a supi se pak postarali o zbytek. Tomášov City má také svou banku plnou Doláčů.

Pojďme spolu tedy prožít dobrodružství: DIVOKÝ ZÁPAD Once Upon a Time in Tomášov.

Sobota 31.7.2021 - Divoký západ

Šerif, jeho pomocník, ostřílení pistolníci a pistolnice a další obyvatelé Tomášov City přivítali jednotlivce na koních, a také oba dostavníky, kterými přijeli greenhorni na Tomášov :)

Osadnící si rozdělili volné ranče a po dlouhé cestě jim přišlo vhod rizoto servírované v Saloonu. Po večeři se seznámili s Tomášov City a jeho desperáty.

Skupinky budoucích rančerů se pak poznávaly navzájem. Představování ukončilo zapadající slunce a osadnící zalehli na čerstvě povlečené postele.

Tak krásnou první dobrou noc z divokého západu.

Sheriff Peter byl nejzkušenějším pistolníkem Tomášov City. Právě pro jeho zkušenosti a rozvážné jednání si ho ostatní zvolili. Za svůj život si prošel mnoha souboji, účastnil se mnoha bankovních přepadení a vyvázl z několika střetů s indiány. Byl hledán v mnoha státech, ale vždy si našel únikovou cestu, a tak se dostal i sem. Jeho klid, přesná muška a umění počkat si na ten správný okamžik byly zárukou, že střílet se bude, až když to bude nezbytné.

Neděle 1.8.2021 - Divoký západ

V neděli ráno se osadníci probudili do deštivého počasí. Desperáti proto vynechali svou pravidelnou rozcvičku a vydali se do Saloonu na snídani.

Přival kapek neustával a zatažená obloha nevypadala, že by se brzy vyčasilo. Proto desperáti zkontrolovali, zda mají osadníci vybavení do deště. Bez holínek a pláštěnek by to nešlo. Někteří osadnící proto napsali prosbu do svých domovů a nezbývá jim než čekat na poštovní dostavník.

Pod střechou Saloonu skupiny osadníků pracovaly na názvu, pokřiku a připravovaly si návrhy vlajek.

Horká drůbeží polévka všechny zahřála a vepřový guláš s knedlíkem nasytil.

Po obědě začal déšť ustávat a osadníci mohli vyrazit na průzkum okolí Tomášov City.

Jedna skupina vyrazila ochutnat do nedalekého městečka Nikolausdorf údajnou vzácnou místní specialitu. Sladkou zmrzlou smetanovou pochoutku, prý hit budoucnosti - Ice cream. Ta se na divokém západě opravdu nevidí často :)

Druhá skupina se vydala k nedalekému kopci, na jehož vrcholu stála kamenná pozorovatelna Tannenplan. Ta původně sloužila k včasnému varování před napadením indiány.

Třetí skupina se vydala k Wachbergbaude, odkud je výhled do sousedního údolí. Místní osadnící byli proslaveni svou prací se dřevem. Z něj uměli vykouzlit krásné a funkční stavby.

Poslední skupina se přesunula do lesního porostu a stavěla z nalezeného materiálu modely budoucích rančů.

V Saloonu byly dnes na počest narozenin italského osadníka jménem Vittorio podávány sphagetti. Někteří se na podivné provázky dívali s nedůvěrou a netušili, jak s nimi naložit. Zkušení desperáti je tedy pomohli nakrmit, aby si mohli vychutnat chuť italské domoviny.

Po večeři šerif osadníkům slíbil zábavný večer v Saloonu s hudbou, kankánem a dalšími tanci. Osadníci slavili ve víru tance a zpěvu dlouho do noci. V Bath House smyli prach a ulehli ke spánku.

Tak dobrou noc z Tomášov City.

Sheriffův pomocník zvaný DJ měl také pestrou minulost. Měl rád hudbu, ale život mu místo kytary přisoudil Winchestrovku. Slavná opakovačka se v jeho rukou stala obávanou zbraní. Utéct před kulkami z ní se podařilo jen hrstce banditů. Dostal se bez škrábnutí z nejedné přestřelky a rád si užíval života v Saloonu. Sklenkou dobré whisky a společností krásných žen nikdy nepohrdl. Bylo na něj spolehnutí a své parťáky nikdy nenechal ve štychu. Proto si ho Sheriff Peter vybral, aby mu jistil záda a pomohl udržovat pořádek v Tomášov City.

Pondělí 2.8.2021 - Divoký západ

Mrakům nad Tomášov City se nějak zalíbilo a osadníci vstávali do deštivého rána. Určitě je mrzelo, že se ani dnes nekonala rozcvička v ohradě s býky :)

Posilnili se v Saloonu a připravili se na první souboj mezi ranči. Nemohla je zastavit ani nepřízeň počasí, správný kovboj není z cukru.

Osadníci si vylosovali pořadí drah a souboj mohl začít.

I. souboj - Laso

Na ranči rodiny Smithových se měla dít veliká událost. Nejstarší syn si bral mayorovu dceru. Svatební tradice v rodině Smithových vyžadovala svatebních dar – živého mustanga. Dříve bylo zvykem mustanga ulovit, ale dnes příbuzní preferovali koupi divokého zvířete na nejbližší farmě. Obchodování s mustangy bylo ostatně výnosným byznysem. O dar se měl postarat otec ženicha nebo nevěsty. Pan Smith se tedy společně s mladším synem, třináctiletým Johnnym, v předvečer svatby vypravil ke svému příteli, farmáři Woodovi. Ten ho však přivítal s nemilou zprávou. „Bohužel, kamaráde. Všechny mustangy vykoupila armáda s tím, že budou tahat děla. Omlouvám se, ale s mustangem ti nepomůžu.“ „Nedá se nic dělat.“ řekl Smith Johnnymu. „Musíme ho ulovit sami.“ Johnnymu se rozzářily oči. Od útlého věku snil o tom, že ho táta naučí na prériích chytat do lasa divoká zvířata. A dnes nastal ten den! Otci se to ale nezamlouvalo. Myslel, že synek je na tyhle věci ještě malý a chtěl, aby jel domů. „Nejsi připravený. Tvůj kůň nemá dostatečnou rychlost a neumíš s lasem.“ Po chvíli přesvědčování se však pan Smith podvolil a souhlasil, že ho alespoň naučí na lasu dělat pořádnou smyčku. Mustanga pak pojede lovit sám. Dojeli domů, oznámili matce, že jdou na lov, a naložili vše potřebné. Poté si sedli na terasu. Johnny měl uvázat laso tak, aby do něj otec mohl mustanga chytit. Po půlhodině si osvojil grif a podal otci svázané lano. Pan Smith vyrazil druhý den brzy ráno na lov. Vrátil se okolo poledne a táhl za sebou nádherné, silné zvíře. Mustang odfrkoval a občas se vzepřel, ale otec ho držel pevně na provazu. Přivázal ho ke stáji a zavolal si Johnnyho. Když se Johnny vynořil z domu, otec se usmíval a ukazoval ke stáji. Uvaž mustanga ještě jedním lasem, aby nám neutekl. Po chvíli šel zkontrolovat jak si jeho syn vedl. Byl spokojený a Johnymu řekl:„Kladl jsem ti na srdce, že nejdůležitější ze všeho je uzel. Je vidět, že sis to zapamatoval. Gratuluji! Jednou z tebe bude šikovný lovec.“

Po náročném souboji přišel vhod oběd. Zvlášť na řízku a okurkovém salátu jsme si všichni pochutnali.

Během polední siesty dorazil do Tomášov City dostavník se sladkým zbožím do místního koloniálu - TomášOvky. Ceny byly lidové, a tak si osadníci osladili život.

Odpoledne se občas ukázalo sluníčko a hlavně přestalo pršet. Rozradostnění osadníci toho využili ke hrám všeho druhu.

Po večeři se pak osadníci dočkali první výplaty za dnešní souboj. První Doláče hned zkusili rozmnožit v místním casinu. Někdo vyhrál, někdo prohrál, ale hned jak otevřela Tomášovská banka, pro jistotu si do ní Doláče uložili. Na divokém západě člověk nikdy neví :)

Před zalehnutím ještě osadnící navštívili Bath House a po náročném dni zalehli. Dobrou..

Jak jsme již zmínili, Tomášov City mělo i svou Doctor´s Office. Zdravotní služby zde poskytoval doktor Marty. Tradovalo se, že znalosti získal od své nevlastní matky, indiánky, jenž byla šamankou svého kmene. Uměl si poradit s vyndáním kulky, ale i popáleninami od ohně. S dehydratací po cestě pouští i se zlomeninami po pádu z koně. Někomu sice přišly jeho metody drsné, ale život na divokém západě zkrátka drsný byl. A koho se zachránit nepodařilo, na toho se těšil místní Undertaker.

Úterý 3.8.2021 - Divoký západ

Úterní ráno bylo konečně bez deště a osadnící si užili svou první rozcvičku.

Hned po snídani na ně čekal další souboj.

II. souboj - Krádež dobytka

Toho dne se rančer Bill právě probudil. Rozhlédl a zjistil, že jeho žena Jane není v posteli. Vstal a šel se podívat po domě. Nenašel ji ani v domě ani venku. Navíc si všiml, že jeho stádo není úplné. Své krávy si spočítal a došel k závěru, že jich devět chybí. Přemýšlel nad tím, kam by Jane takhle po ránu krávy odvedla. Pak si všiml na zemi ležícího indiánského pera a vedle něj i stop krve. Došlo mu, že jeho žena byla asi unesena indiánským kmenem, který sídlil nedaleko. Svolal všechny kovboje nejen ze svého ranče, ale i z okolních. Když byli připraveni, vydali se skalnatým údolím pátrat po indiánech. Cesta nebyla nijak zvlášť dlouhá, ale zato náročná a nebezpečná. Po jejím zdolání viděl v dáli indiánské stany. Slezli z koní, připravili si zbraně a potichu se vydali vpřed. Dávali si dobrý pozor, aby je nikdo z indiánů nespatřil. Moc se však snažit nemuseli. Zdálo se, že všichni indiáni sedí u ohně a slaví. Okolí si příliš nevšímali. Bill se pozorně díval kolem. Našel svoje krávy přivázané hned na okraji indiánské vesničky. Teď mu zbývalo najít jen Jane. Postupně začal procházet všechny stany. Měl opravdu štěstí, v jednom z prvních našel svoji ženu, jak tiše sedí v koutě. Všiml si jemné ranky na obličeji, ale jinak vypadala úplně v pořádku. Popadl ji za ruku a společně se vyplížili ven. Ostatní kovbojové mezitím odvedli ukradené krávy od vesnice. Zdálo se, že si jich nikdo nevšiml. Nasedli společně na koně a chtěli odjet, když uslyšeli indiánské výkřiky. Někdo si jich všiml a spustil se poplach. Indiáni popadli svoje luky a šípy a začali střílet. Bill s Jane a s ostatními kovboji se jim postavili na odpor a nápor indiánů odrazili a mnoho indiánů při tom zabili. Když přestřelka skončila, vyrazila celá skupina s Jane i s ukradenými krávami domů na ranč.

Hřejivé sluneční paprsky nám vydržely celé dopoledne, a tak si osadnící zahráli různé hry.

Během poledne se však vrátil déšť a přeháňky vydržely i odpoledne. Díky písničkám na přání a dorazivšímu poštovnímu dostavníku se však osadníkům podařilo udržet dobrou náladu.

Holínky a pláštěnky, které některým z nich dorazily, se určitě budou hodit :)

Odpoledne pod střechou Saloonu šerif prověřil znalosti osadníků. Kvízy s tématy pohádkových postav a všeobecných znalostí sklidily úspěch.

V podvečer déšť ustal a osadníci pokračovali ve hrách.

K večeři se v Saloonu podávaly buchtičky se šódó.

Před večerkou se o doplnění hladiny cukru v krvi mladých osadníků postarala otevřená TomášOvka. Sotva otevřela, vytvořila se před ní dlouhá fronta.

A to je pro dnešek opravdu vše. Tak dobrou noc i vám doma za velikou louží.

Lucky Naty, pistolnice italského původu za velkou louži přicestovala se svým přítelem Marcellem. Ten ji však záhy opustil. Vypařil se poté, co prohrál všechny společně ušetřené peníze při hraní pokeru. Opuštěná Naty se pokoušela uživit, jak se dalo. Pomáhala v Saloonu, roznášela jídlo a pití, tancovala na baru kankán a po krátké zkušenosti v místním nevěstinci se chopila pistolí a přidala se k bandě desperátů přepadajících dostavníky. Kulky i šerifové se jí vyhýbali, a proto dostala přezdívku Lucky.

Středa 4.8.2021 - Divoký západ

Ráno bez deště využili osadníci k pohybové rocvičce.

A nezmaři si dali i přídavek :)

Osadníci se pochlubili svými vlajkami.

III. souboj - Divoká řeka

Skupina kovbojů z ranče Blizzard toho dne dostala důležitý úkol. Zkontrolovat celý ranč a okolní pastviny ještě předtím, než poženou stáda dobytka z ohrad. Úkol to nebyl jednoduchý a po pár hodinách jízdy znavení kovbojové dojeli k řece a napadlo je, že si odpočinou na velkém kameni uprostřed řeky. Znavení dlouhým pobytem v sedle usnuli během chvilky. Náhle ospalé kovboje vzbudil studený vítr, který s sebou přinesl vzápětí i velice silný déšť. Řeka se kolem nich rozlila rychlostí besku a zaplavila celé údolí krom kamene, na němž kovbojové seděli. Přes silný déšť nebylo vidět ani na krok a jediné, co slyšeli, byly nárazy velikých kapek a řehot koní. Po pár minutách, které se zdály jako celá věčnost, se konečně mraky rozehnaly, vysvitlo sluníčko, ale po dešti zbyla neskutečná kalamita. Všude byla voda a koně pobíhali na druhé straně řeky jako pominutí. Kovbojové věděli, že jestli o ně nechtějí přijít, musí se k nim co nejdříve dostat. V tekoucí vodě se tyčilo pár suchých míst, které mohli kovbojové využít. Museli si dávat velký pozor aby doskočili na suché místo, jinak by je voda mohla vzít s sebou. První z nich se odhodlal a se strachem překonal řeku během chvíle. Poté ji překonali i ostatní a mohli konečně koně uklidnit. Celí promočení se vrátili na ranč a všem vyprávěli příhodu, která se jim při cestě stala.

Osadníci k překonání řeky s co nejméně doteky zvolili různou taktiku :)

Po náročném výkonu bylo potřeba doplnit energii. A to se Saloonu opravdu podařilo. Na přídavky se stála fronta a knedlíku se snědlo nespočet.

Během siesty dorazil poštovní dostavník. Celé Tomášov City s napětím očekávalo, zda se dostane i na ně.

Protože už některým osadníkům docházely dobroty, využili jsme příznivého počasí a vyrazili do nedalekého Nikolasdorfu za nákupy.

Tamější koloniál musel povolat posily, aby nápor nákupuchtivých kovbojů obsloužil :)

Po večeři byl v Saloonu hudební večer, takže kdo neunavil nohy cestou na nákup, ten je unavil tancem :)