Akce roku 2023

Pátek 7.7.2023 - Rytíři

Rytíři se probudili do slunečného rána a protáhli svá těla.

Dopoledne se rytíři bavili hrami v místním casinu a sbírali síly na náročné odpoledne.

Odpoledne už slunce pálilo tak, že bylo potřeba chladit nejen hlavy rytířů a rytířek, ale i jejich zbroj :)

Hradní pán Petr a jeho nejbližší se shodli, že nastal čas naučit rytíře dalším dovednostnem. Z hradní zbrojnice vyndali všechny střelby schopné zbraně a připravili šest stanovišť, kde se jednotlivé družiny postupně učily, jak se zbraněmi správně a také bezpečně zacházet. Střílelo se lukem, foukačkou, prakem, házelo se ostrými šipkami. Na nádvoří se střílelo naprostou středověkou novinkou - střelnými zbraněmi.

Rytíři k výcviku přistoupili zodpovědně, takže nedošlo k žádnému zranění a některé zásahy Petra nadchly. Svolil proto k večerním tancům v Krčmě.

Zábava se protáhli a utancovaní rytíři doslova padli na své slamníky.

Sobota 8.7.2023 - Rytíři

Také při sobotní rozcvičce už slunko svítilo rytířům do tváří.

Proto Petr usoudil, že výcvik proběhne hned dopoledne.

4. souboj - Richard de Clare

V roce 1654 vše nasvědčovalo, že se schyluje k rozhodující bitvě o trůn v dánském království. Krajem okolo královského hradu se pohybovalo dost jak obránců hradu, tak nepřátel, kteří chtěli hrad dobýt a krále svrhnout. Jednou došlo ke střetu mezi třemi nepřáteli krále a rytířem Richardem, který byl oddaným obráncem hradu. Aby pronikli až k hradu, museli znát heslo, kterým se prokazovali obránci hradu. Proto se rozhodli Richarda zajmout s tím, že z něj heslo dostanou. Protože věděli, že z Richarda heslo dobrovolně nedostanou, rozhodli se, že si o něj zahrají ve hře v kostky. Pokaždé, když Richard hodil kostky, snažili se ho vyprovokovat, aby heslo prozradil. Richard ale zůstával neústupný a mlčel jako hrob. Už se blížila chvíle, kdy dojde k rozhodujícímu souboji a nepřátelé začali být nervózní a podráždění. Nakonec se pomocí podvodu hesla zmocnili. Za pomoci hesla se dostali až do hradu, kde přemohli stráž u brány a tu pak otevřeli. Stovky nepřátel vniklo do hradu a krále svrhli z trůnu. Richarda vyhnali a ten do konce svého života litoval, že na hru v kostky přikývl. Čísla na kostkách rohodla a v tomto souboji zvítězila 3. družina - Tomíři.

Soubojem a sluncem rozpálené hlavy rytířů a rytířek bylo potřeba zchladit.

Některým rytířkám se zalíbil tanec a nemohlo je zastavit ani polední slunko.

Odpoledne se rytíři rozdělili na dvě skupiny. Elitní družina rytířů vyrazila na vzdálenou strážní věž, až za hranice panství, aby zjistila, zda z výšky neuvidí lapky nebo jejich skrýše.

A ostatní vyrazili k vodě. Sluníčku a vedrům se totiž nejlépe čelí koupáním ve vodě. To platilo už ve středověku a platí dodnes.

Na večeři se všichni v pořádku sešli na hradě. Krčma byla večer zavřená, ale kuchař rytířům zanechal spoustu špekáčků a chleba. O svou večeři se tak museli postarat sami rytíři. Ti zkušenější pomohli s opékáním těm méně zkušeným. Špekáčky byly výborné a plápolající oheň sliboval romantický večer, Když se k němu pak přidala loutna a zpěv, tak se rytíři i rytířky přidali a společně si zpívali až do noci.

Neděle 9.7.2023 - Rytíři

V neděli si mohli rytíři užít jaké to je, dívat se, když cvičí pouze Petrovi věrní. Některým to ale nedalo a připojili se.

Protože na hrad dorazila skupina malířů obrazů, rozhodl se je Petr využít a dopoledne nechal namalovat všechny družiny rytířů a rytířek i své věrné. Rytíři tak budou mít památku na léta strávená na hradě Thomasdorf a na rytířský výcvik.

1. družina - Neupálení Husové

2. družina - Zuřiví Mečouni

3. družina - Tomíři

4. družina - Verčovci z Jáchymova

5. družina - Temné ostří

6. družina - Dračí dobyvatelé

Petr a jeho věrní

Odpoledne vyrazili k vodě všichni rytíři i rytířky.

Aby byla trocha legrace i u večeře, losovali si Petrovo věrní rytíře, který je jídlem nakrmí :)

Po večeři se díky zvědům k Petrovi dostala zpráva, že nedaleko od jeho hradu je utajené tržiště se spoustou laskomin a exotických pokrmů. Rozhodl se proto zprávu ověřit a když se potvrdila, vyrazil na trh se všemi svými rytíři. Smlouvalo se a ochutnávalo a na hrad se tak všichni vrátili téměř za tmy. Na své slamníky tak rytíři uléhali sice znavení, ale plni radosti z nakoupených zásob.

Pondělí 10.7.2023 - Rytíři

Pohyb po ránu udržuje rytíře i rytířky v té správné kondici.

Kolem hradu táhla zvláštní skupina černě oděných rytířů z dalekých krajů, která si dokázala ochočit vlky. Ty používala k ochraně a zjednání pořádku. Ve vedrech jim ale došla voda, a tak u hradní brány požádali o vodu pro sebe i pro své vlky. Stráž jim vyhověla výměnou za ukázku vlků ostatním rytířům.

Rytíři se pak po zbytek dne bavili hrami podle svých zájmů

Úterý 11.7.2023 - Rytíři

Také v úterý začínal pro rytíře den rozhýbáním těl.

Před rytíři byl další souboj, ale pro jeho náročnost ho bylo nutné předvést a také nacvičit.

5. souboj - Isabella of Arundel

Ve Španělsku zuřila válka. Válčili spolu dva staré rody. Rod Arundel z Kastílie a rod Almohadů z Aragonska. Oba usilovaly o královský trůn. V roce 1472 se válčilo už osmým rokem a stále nebylo rozhodnuto. V té době probíhalo obléhání důležitého města Las Navas de Tolosa. Městské hradby byly mohutné a jejich obrana byla na dobré úrovni. Vyhladovění nebylo možné, protože město mělo vlastní zdroje pitné vody a zásoby potravin na mnoho měsíců. Dobytí města se zdálo být nemožné. Jedním z dobyvatelů byla rytířka Isabella. Ačkoli to byla žena, v bojích se osvědčila mnohdy lépe než většina mužů rytířů. Isabella se nabídla, že se pokusí dostat do města jako špeh v přestrojení za obyčejnou venkovanku. Toto se jí podařilo a získala informace o obraně, rozmístění obránců a jejich vyzbrojení. Podařilo se jí získat i informace o slabinách ve stavbě hradeb. Velitelé vyhodnotili jí získané informace a vymysleli plán útoku. Útočit začali ráno po rozbřesku. Po třech hodinách bylo město dobyto. Celá tato vojenská operace se podařila hlavně díky Isabelle. Za své zásluhy dostala Isabella od panovníka ostrov Granadu. I v tomto souboji zvítězila 3. družina - Tomíři a zdá se, že má nakročeno k celkovému vítězství.

Se soubojem byl Petr spokojen, ale výcvik rytířů bylo potřeba urychlit. Protože štěstí přeje připraveným.

6. souboj - Philip de Montfort

Družina pod vedením rytíře Philipa se roku 1539 vydala na 30 mil dlouhou cestu s jediným cílem, dobýt hrad Konigstein, který před 5 lety násilně obsadil nevlastní syn krále Josefa, princ Frederik. Ráno se 5 000 mužů a žen v brnění vydalo na cestu. Na koních cesta ubíhala velice rychle. Ani ne za půl dne se začal stavět rytířský tábor kolem hradu prince Frederika. Zanedlouho je v celém okolí tyčily bílé stany s červeným orlem. Philip celou noc přemýšlel, jak hrad Konigstein dobýt. Zdálo se to zcela nemožné. 30metrové kamenné stěny se šplhaly do nebeských výšin. Vstupní brána byla obehnána kovovými mřížemi a nejníže položené okno bylo ve výšce 10 metrů nad zemí. Philip nad svíčkou celou noc prohlížel staré stavební plány hradu, které našel ve 200 let staré knihovně. Ve 3 hodiny ráno se z velitelského stanu ozval radostný výkřik: „Mám to! Tuto bitvu vyhrajeme.“ Hned po východu slunce začal útok. Všichni rytíři se dostali do hradu tajnou únikovou cestou, o které ani princ Frederik nevěděl. Najednou se tisíce ozbrojených rytířů objevilo na nádvoří. Lukem začali nepozorovaně sestřelovat stráže z hlídkových věží. Spustil se souboj na život a na smrt. Mrtvá těla rytířů prince Frederika padala z výšin se šípy u srdce. Philip se tajně vplížil do Frederikovy ložnice, položil mu kudlu ke krku a donutil Frederika se vzdát. Svázaného Frederika vedla stráž na koni ke králi Josefovi a hrad Konigstein získal rytíř Philip jako poděkování za svou oddanost a odvahu. V tomto souboji zvítězila 6. družina - Dračí dobyvatelé.

I ve středověku docházelo k mnoha požárům a leckdy shořely celé vesnice či hrady. Bojovat s ohněm není jen tak. Na sousedním panství byla však družina rytířů, která toto umění ovládala. Po dlouhém přemlouvání sahlasila, že rytířům z Thomasdorfu ukáže jak na to.

Nejen, že přijela zvláštními vozy, které netáhly koně, ale některé z nich nebyly plné vody, ale podivnou bílou a lehkou hmotou, ze které byli rytíři úplně paf. Hmota ulpívala na tělech rytířů a byla hebká jak obláčky na obloze. Není divu, že se v ní pořádně porochnili :P

I dnes uléhali rytíři ke spánku se spoustou zážitků.

Středa 12.7.2023 - Rytíři

Na ranní cvičení si rytíři již zvykli a z pohybu mají radost :)

Po svídani v Krčmě na hrad dorazili zástupci královské gardy. Sbor, který má za úkol chránit nejen krále, ale i bdít nad dodržováním královských zákonů. Rytíře seznámili se svou prací a povyprávěli, jak to ve službě chodí. Došlo i na ukázky jejich pomůcek a některé rytíře tak nadchli, že uvažují o vstupu do tohoto sboru.

7. souboj - Jan z Kutné Hory

Mladý rytíř Jan rozhodl vyrazit na lov. Jeho bratr, mnich Michal, se chtěl k němu přidat, a tak společně vyrazili do okolních lesů. Při lovu se od sebe na chvíli oddělili, aby pokryli větší území. Po několika hodinách Jan zjistil, že jeho bratr není s ním a rozhodl se ho najít. Jan však našel mrtvého bratra u břehu. Byl to otřesný pohled, který Jana uvrhl do hlubokého smutku a zděšení. Bylo zřejmé, že bratr byl zavražděn. Jan se rozhodl, že nenechá vraha uniknout a začal ho pronásledovat. Po chvilce objevil stopu, kterou tam zanechal vrah. Pronásledování pokračovalo po okraji pole až do blízké vesnice, kde byl zločinec v místní krčmě konečně dopaden. Při výslechu se ukázalo, že vrahem byl muž, kterého Michal před týdnem přistihl při krádeži v klášteře. Tento muž se rozhodl pomstít a Michala zavraždit. Rytíř Jan požádal o pomoc královského soudce, který dal vraha okamžitě uvěznit. Trest za takovýto zločin byl v té době jednoznačný - trest smrti. Jan se vrátil do kláštera a svého bratra pochoval s velkou úctou. V tomto souboji zvítězila 1. družina - Neupálení Husové.

8. souboj - William of Warwick

Na Irském královském dvoře žil rytíř William, který měl na starosti výchovu mladých rytířů. Učil je společenskému chování, rytířskému vystupování, umění tance a loveckým dovednostem. Jednoho večera se rytíři rozhodli že si udělají menší projížďku na koních a něco uloví, další den tedy připravili vše potřebné k lovu, zabalili jídlo a vodu, osedlali ty nejlepší koně, nabili kuše a vyrazili na lov. William vzal s sebou úplné nováčky, bylo potřeba zaškolit také neznalé mladé rytíře. Urazili dlouhou cestu při hledání té správné zvěře, ale nemohli ji najít. Viděli stopy od zajíců a jiné menší zvěře, ale viděli například i stopy od větší zvěře, jako je třeba jelen, ale naneštěstí se jim nepodařilo na nějakého jelena narazit. Zkušený William uspořádal poradu, kde se dohodli, kterým směrem vyrazí. Rozhodli se pokračovat v lovu, nikomu se nechtělo vrátit s prázdnou. Uběhli tři dny a jeleni pořád nikde, rytíři se už chtěli vzdát, ale čtvrtý den se vše obrátilo k lepšímu. Jeden mladý rytíř spatřil na nedaleké louce stádo jelenů. William dal povel k jízdě směrem ke stádu. Čím blíž byli tím tišeji jeli, aby jeleny nevyplašili. Když už byli u stáda, rozprostřeli se okolo něj a William zavelel a lov začal. Na královský dvůr se vrátili s bohatým úlovkem a William byl spokojený, že se lov nakonec podařil. V tomto souboji zvítězila 4. družina - Verčovci z Jáchymova.

Verčovci se z vítězství radovali tak moc, že vyhazovali hořící louče do vzduchu a skákali dokola jako šílení. Padající louče, ale zapálily obrazárnu a místnost s obrazy z osmého souboje lehla popelem. Když však hradní pán viděl jejich upřímnou radost, ani se na ně nezlobil. Vždyť to byla jen plátna :)

Po zbytek večera se rytíři a rytířky bavili a tancovali. Tak dobrou..